Tento blog je AUTORSKÝ kopíruj s ikonou. Najdeš ji v menu :)

Klidně všem hlásnu, ale pouze pokud napíšete do REKLAM jinak nereaguji.
Prosím jukněte na můj e-shop: http://ab-shop.blog.cz

Únor 2011

Smutek 4

21. února 2011 v 17:00 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Smutek


Slzy smutku,
o co hůře,
vztek a žal,
jedna holka,
za to může.
Proč vše krásné,
tak rychle končí
a trápení, co tu bylo,
nikdy neskončí?

Problém

21. února 2011 v 16:49 Výtrvory plodivého ducha
Problém

Já velký problém řeším,
zrovna průjem mám,
záchod je už obsazen,
a tak řeším kam s tím?
Běžím, běžím,
snad to stihnu,
kol kadiboudy se mihnu,
zabrzdím a vlezu tam
a potřebu vykonám.
Úleva se dostavuje,
hajzl papír chybí,
ode dveří kadibudky,
rule prázdná na mě civí.

Zimní láska

21. února 2011 v 10:59 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Zimní láska

Sníh se snáší jako chmýří,
zimní láska ke mě míří.
Zničeho nic objevil se
a hřejivě se usmál,
mě láskou vzplanuly líce
a všechen můj žal ustal.
Sníh se snáší jako chmýří,
moje láska ke mě míří.
Masku nevinnosti odejmul mi,
moje rány vyléčil,
svět barevnější zdá se mi,
všemu krásnému mě naučil.

Žal

21. února 2011 v 10:39 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Žal

Srdce mi puká,
zažívám muka.
Velký problém řeším,
zhřeším či nezhřeším?
To´t otázka je složitá
oč horší zdá se být,
když myšlnka je nejistá,
jak v bahně se dá žít?
Nechal jsi mě napospas,
mému špatnému osudu,
svou šanci jsi už propásl,
na tebe již myslet nebudu.

Květina

21. února 2011 v 7:19 Výtrvory plodivého ducha
Květina

Pokaždé, když nejsem u tebe,
sním,
když nejsem s tebou,
jsem jen uschlou květinou.
Sním o tobě stále,
miluješ mě i nadále?
Snad nemusím se tě ptát,
to musíš mi dát znát,
ať mohu zas klidně spát.
Když zaliješ mě svými city,
až uslyším tvůj hlas,
budu zase veselá,
budu vzkvétat zas.

Pro miláčka

20. února 2011 v 21:09 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Pro miláčka

Dnešek broučku,
byl jeden,
z těch krásných dnů,
co se neztratí.
Miluji tě nadevše,
jsi má druhá duše.
Vše s tebou je krásné
a přesto tak vzácné.
Ve všem mi moc,
pomáhá tvé konejšení
každý den i noc
nikoho jiného
v mých myšlenkách není.

Smutek II

20. února 2011 v 20:59 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Smutek II

Smutek na mě opět padl,
však nikdo to ani okem nezahlédl.
Znám jen jeho, to on jediný
dokáže to vyléčit,
jenže však on je také ten,
kdo mi ublížil.
Já jsem stále méně šťastná,
už jen stále smutek trápí
mé srdce i duši,
ale nikdo však nic netuší!!

Smutek

20. února 2011 v 20:49 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Smutek

Smutek mě má zase v moci,
kdo může mi pomoci?
To jen on je ten,
co měl špatný sen,
ony jsou toho příčinou
a jen on mě vyléčí,
a smát se, znovu mě naučí!
Ony! Ty potvory ženské!
Proč mě to stále trápí,
že ty potvory nebeské,
mého kluka ponoukají?
Jak se tomu dá ušetřit?
Pohlavek jim ustědřit
ale vážně nastačí.
Čím to můj bože?
Že ho každá mít může?
Nesmim jim to dovolit!
I když zlá zdám se teď být!
Budu na něj pozor dávat,
pořádně ho opatrovat,
aby nešel za jinou,
to ONY jsou toho příčinou!!!

Život

20. února 2011 v 17:29 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Život

Můj život zdá se být živý.
Nebyl vždy takový.
Byla jsem smutná,
nechtěla jsem už žít.
A v tu smutnou chvíli,
mi maličký krásný osud,
změnil vše až dosud.
Miluji ho, milého kamaráda,
čím víc s ním jsem,
tím víc ho mám ráda.
S každým dalším dnem
zjišťuji, že mám pro koho žít.

Láska nadevše...

20. února 2011 v 16:59 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Láska nadevše

Miluji tě lásko má,
kdo jiný ti takovou lásku dá?
Ruku do ohně,
bych pro tebe vložila,
být bez tebe,
své srdce bych si usoužila.

Můj táto!

20. února 2011 v 14:49 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Můj táto!

Odešel jsi od nás,
nechal jsi nás světu,
napospas.
Chybíš mi hrozně moc,
černá je pro mě noc.
Černý je i můj den,
chci, aby ses vrátil jen.
Strašně nám všem chybíš,
já vím, ty se z nebe díváš
a všechny pozůstalé hlídáš.
Nejradši bych vrátila čas,
do doby, kdy jsi byl s námi,
byla bych u tebe zas,
slyšela bych tvůj milý hlas
a byla bych šťastná!
Myslím na tebe ve dne, v noci,
už mi skoro není pomoci.
Šíleně nám chybíš,
už se však nikdy nevrátíš...

Proč jsi takový :(

20. února 2011 v 14:39 | AnDyNkA |  Výtrvory plodivého ducha
Proč jsi takový

Dřív, když jsme spolu začínali
všude jsme na sebe čekali.
Byl jsi milý, hodný a pozorný,
k mým problému a životu pokorný.
Jsou to bezmála 4 roky,
co jsme spolu
já už ale neslyším tvé kroky,
které jdou za mnou.
Jsi sprostý, někdy hrubý,
mám akorát jen trápení,
předčítám si v myšlenkách,
to se to už nezmění??
Chtěla bych si připadat
tak jako v našich začátcích,
být na sebe hodní
a milovat se...

Má smysl žít??

10. února 2011 v 20:21 Vír myšlenek ve vesmíru
Má smysl žít? Jsem zastánce toho, že určitě to smysl má. Pokud Vám rodiče dali život, což je to největší co vám mohli dát, tak má život smysl. Někdo říká, že život nemá smysl, že na světě už nechce být. Já myslím, že život za to stojí. Sice nám život kazí všelijaké problémy a strasti, mnohdy i jiní lidé, dokonce i my sami, ale vždy je na světě něco pro co stojí žít. Pro někoho je to partner, pro někoho dítě a pro děti třeba i oblíbená hračka a láska a podpora rodičů.

Diplomek 0.4

10. února 2011 v 20:17 For mee
ahoj tak tenhle diplomek se mi moc líbí a je od mého SB :)
je to diplomek za bleskovku :D


Příroda a svět kolem nás

7. února 2011 v 18:59 | AnDyNkA |  Zastávky rozjetého vlaku života
Ahoj,
dneska mám nějakou citlivou náladu. Ráno, když jsem čekala na nádraží na vlak, byly vidět hvězdy. Mám strašně moc ráda tyhle nádherné přírodní úkazy jako je duha, hvězdy, červánky, mlha, západ nebo východ slunce. Možná bych toho našla ještě víc. Momentálně si na to nevzpomenu. Ale co jsem chtěla říct. Příroda je všude kolem nás, denně nás doprovází všedním životem, někdo ji vnímá a někdo naopak ignoruje. Někdo přírodu ničí a ti, kteří ji mají rádi pak ,,pláčí´´ nad tím, v jakém je příroda stavu. Nejsem kandidát SZ ani nejsem ekologický aktivista. Mám jen ráda vše kolem sebe, tedy vše dobré a hezké kolem sebe. Ač bydlím ve městě, i zde se najdou krásné přírodní úkazy. Když se kouknu z okna, vidím pole. Během roku vidím, jak se pole mění, jak mění svou barvu,i příroda má svůj způsob života. Příroda je také živá, stejně jako my nebo zvířata. Dnes k večeru. než zapadlo slunce jsem také zahlédla nádherné červánky. Říká se, že červánky značí chladnou noc, ale já na to nedbám, mám je ráda i přes to. Jsou nádherným barevným přírodní úkazem, který nemůžete vidět každý den. Stejně tak i duhu. Duhu jsem neviděla delší dobu, ale když je vidět stojí to za to. Pověry o ní zná snad i malé dítě. Dá se však opravdu nalézt její konec? Neví no ještě jsem ho nehledala. Ani nebudu. Myslí, že ho nenajdu, protože je to vlastně zobrazení barevného spektra slunečního záření, tudíž nemá nikde začátek, ani konec. Ale tuto pověru o duze si raději ponechme. Co kdyby to jednou vyšlo? Co kdyby opravdu nějaký dobrodruh na jejím ,,konci´´ našel bájný zlatý poklad? Co my víme? Uvidíme. Každopádně neničte naši přírodu, kochejte se její krásou a buďte fascinováni jejími úkazy. Příroda s námi prostřednisctvím svých krás promlouvá a volá o pomoc před znečišťováním...

Dbejte o sebe i přírodu...

Achjo už nemůžu...

1. února 2011 v 21:38 | AnDyNkA |  Slepičí kdáky aneb vylévám si srdíčko
Ahoj!
Zase jsem dostala na čumu.
Od toho blbce. Já už vážně nevím co s tím. Já snad normálně skočím z mostu. Už vážně nemůžu... duše mě bolí, tělo pláče, srdce krvácí... Já nechci být otrokyní! Ale proti své vůli jsem, Musím být, protože mě jinak otčím zmlátí. Já chci pryč... Ale kam? Není kam jít nebo ne alespoň někam kde by to bylo přijatelné. A přítel? U něj taky být nemůžu, taky ještě bydlí s rodiči. No je na mě hodný a všecko, ale neumí mě utěšit doufám že neumí (je to lepší než kdyby NECHTEL). A já tak potřebuji někoho obejmout, vše mu říct a vyplakat se mu na rameni. Ale toho se od něj nedočkám. Prostě to tak u něj nechodí. Se vším se musím vypořádat já sama. Jenže tohle sama nevyřeším. Proště to ani vyřešit nejde... Achjo už abych si šla hledat psychologa.... :_(